O inteligenci se někdy mluví jako by šlo o jedinou schopnost. O některém člověku se například řekne, že má „vysokou inteligenci“ nebo že v inteligenčním testu získal tolik a tolik bodů IQ. Podle moderních psychologických teorií se však inteligence skládá z celé řady různých schopností. Jednou z takových teorií je C-H-C (písmena označují příjmení autorů teorie, Cattell-Horn-Carroll). Jedná se o aktuálně nejuznávanější teorii inteligence a vychází z ní i náš systém Invenio.
Podle této teorie si uspořádání intelektových schopností můžeme představit jako pyramidu se třemi vrstvami. Úplně na vrcholu je obecná inteligence, která všechny schopnosti spojuje. Uprostřed stojí schopnosti jako usuzování, prostorové schopnosti, efektivita učení apod., které jsou konkrétnější než obecná inteligence, ale stále jsou poměrně obecné. A úplně dole jsou velmi konkrétní schopnosti jako slovní plynulost, asociační paměť nebo rychlost usuzování.
Sportovní metafora
K lepšímu vysvětlení teorie můžeme použít sportovní metaforu.
Představme si člověka, který má určitou obecnou schopnost dosahovat sportovního výkonu. Tato schopnost určuje, jak zdatný je sportovec. To je vrchol pomyslné pyramidy schopností.
Dává ale smysl odlišovat to, jak dobře tento člověk běhá, skáče nebo plave. To je střední vrstva pyramidy. Všechny tyto schopnosti spolu souvisí, protože vychází z obecné sportovní zdatnosti, ale zároveň nás zajímá, jak se v daných schopnostech člověk liší – dobrý plavec nemusí nutně být i skvělý skokan.
Když se zaměříme na jednu takovou schopnost ze středu pyramidy, např. skákání, zjistíme, že i tuto schopnost je možné dále členit. Můžeme zjišťovat, jak dobře daný člověk skáče do dálky, do výšky nebo přes překážky. To je nejnižší část pyramidy. Platí přitom, že pokud chceme měřit, jak dobře člověk skáče, nebo dokonce jaký má celkový sportovní výkon, musíme vždy začínat od těchto velmi konkrétních disciplín, ze kterých můžeme odvozovat obecnější schopnosti. Nemůžeme měřit to, jak dobře člověk skáče, aniž bychom si určili, že musí jít o skok do výšky nebo do dálky.
CHC a systém Invenio
Podobně je to i s intelektovými schopnostmi a naším systémem Invenio.
Každá naše hra se zaměřuje na nějakou velmi konkrétní schopnost, např. deduktivní usuzování. Pokud máme více podobně zaměřených her, můžeme z těchto dílčích výsledků odvozovat schopnost, která je v pyramidě o úroveň výše. Např. z her, které jsou zaměřené na indukci, dedukci a kvantitativní usuzování můžeme odvodit obecnější schopnost logického myšlení. Pokud her zadáme ještě více, můžeme z nich odvozovat dokonce i vrchol pyramidy – obecnou inteligenci.
Vyjádření této obecné schopnosti jedním číslem bude ale vždy trochu zkreslené, protože už víme, že se skládá z celé řady jednotlivých schopností. A každý člověk může být dobrý v něčem jiném – někdo může mít dobrou paměť, někdo bohatou slovní zásobu, někdo zase výborné prostorové schopnosti. Ačkoliv tedy může být vyjádření inteligence jedním číslem v některých případech užitečné, myslíme si, že bychom tak ztratili významnou část informace o dítěti, se kterým pracujeme. Představte si například dítě, které ve škole z nějakého důvodu neprospívá. Jedno číslo by nám v tomto případě pravděpodobně moc nepomohlo – potřebujeme zjistit, které schopnosti má dítě dobře rozvinuté, a které schopnosti například dítěti brání ve školním úspěchu a rozvoji jeho potenciálu.
Z výsledků testování řady konkrétních schopností dítěte můžeme sestavit profil jeho silnějších a slabších stránek, které se mohou stát vodítkem pro podporu žáka ve vzdělávání. Proto se zaměřujeme primárně na mapování konkrétních intelektových schopností a stanovení profilu než na odhad jedné obecné schopnosti.
Zaměřením na více konkrétních schopností také zvyšujeme celkovou přesnost měření našeho systému – neriskujeme totiž, že jsme se rozhodli testovat zrovna tu konkrétní schopnost, ve které je třeba dítě z nějakého důvodu slabší než v ostatních (např. induktivní usuzování). Získáváme tím ucelený obrázek na úrovni obecnějších schopností (např. logického myšlení). Jinými slovy díky tomuto postupu můžeme zjistit, že horší výkon v induktivním testu mohl být jen náhodný výkyv, protože se ve hrách na deduktivní a kvantitativní usuzování (které jsou také součástí logického myšlení) dítěti jinak dařilo.